Psala jsem si s jedním mým milým moudrým kamarádem a rozebírali jsme naše životní cesty a plány a vůbec to, jak si organizujeme čas. Od diskuze nad tím, kdy je správná doba začít se učit na zkoušku, jsme se postupně dostali k obecnějšímu tématu, jako je skloubení práce a školy. A partnerského vztahu.
Jsem ve fázi, kdy moc úplně nevím, čemu mám věnovat víc času. Respektive, co dělat dřív. Napadají mě krásné věci, které by šly zrealizovat nebo vylepšit pro děcka z arcidiecéze. Napadá mě, že bych mohla doopravdy důkladně přečíst všechnu doporučenou nebo základní literaturu k jednotlivým předmětům ve škole a rozšířit vědomosti o oborech, kterým bych se jednou chtěla věnovat. A tak se snažím dělat od každé mé milé životní složky co nejlépe věci potřebné, a ve výsledku dělám jen to, co je nezbytně nutné. S tím, že víc úsilí věnuji přece jenom práci než studiu. (Musím ovšem podotknout, že moje výkonnost by byla větší, kdybych dokázala účinně bojovat se svojí leností.)
A pak přišla v rámci našeho rozhovoru otázka: "Nedá člověk vždycky přednost vztahu než práci nebo škole?"
To je právě ono. Dá.
Mám strach, že až to přijde, budu "zanedbávat" školu nebo práci. Nebo oboje. Jenže další otázkou od kamaráda jsem byla vpodstatě uklidněna: "Když to přijde, zbyde ti něco jiného, než to zvládnout?" Není nad čím špekulovat - nezbyde.
"Hospodin obvykle navštěvuje v ty nejnevhodnější časy," pokračoval. Nebyla jsem si jistá, jak to v kontextu naší rozpravy myslí, raději jsem se přeptala.
"Že je pravděpodobné, že muže dostaneš
v ten nejméně vhodný okamžik."
Tím jsem byla odzbrojená a rozesmála jsem se. Až zpětně vidím, jak moc je tento výrok pravdivý.
Když se zdá, že to nemůže být horší, jde to občas ještě více z kopce. Věci se nabalují, až se zdá, že člověka udusí. Jenže když se člověk snaží a bere příkoří alespoň krapet bez hořkosti, objeví v něm neskutečnou posilu. Překonání stojí mnoho úsilí, ale já stojím za tím, že člověka posouvají právě složité a těžké věci nebo náročné životní situace a zkoušky.
Tohle má i druhý pól. Stává se mi, že mám pocit, jako by už to nemohlo být lepší, jsem šťastná. Klidně můžu mít před sebou třeba hodně úkolů ale vím, že to s Boží pomocí zvládnu. A navrch přijde ještě třešinka. Ale ne nějak nepatrně, přijde jako BOOM prostřednictvím setkání s někým, uvědomění si krásy světa nebo jinou drobnou radostí, která naplní pomyslný pohár radosti, až přeteče a roztančí celý svět a celé mé já.
(Moje foto a můj perníček)
Mám moc ráda humor, i ten trošku zlomyslný. Hospodinův smysl pro humor mám nejradši. Často mě krásně popichuje a já vím, že mi tím ukazuje, jak moc mě má rád. Formou, která je pro mě ušitá.
A tak můžu s klidem říct, že se těším, až mi Pán naloží ono "břemeno" vztahu.
Jsem zvědavá, za jakých to bude okolností. Jsem si však jistá, že to bude ten nejlepší nejméně vhodný okamžik k obdržení muže, který jen bude možný.
Komentáře
mám pocit, že Hospodin si nás takto umí chystat pro obrovský výkon a zároveň nás učí dovednosti zříci se některých činností protože už je fakt nedáme ;-) (je ale těžké rozpoznat, kdy se snažit víc a kdy už toho nechat, protože Hospodin humorně poznamenává skrze Boží slovo na jedné straně "kdo nepracuje ať nejí" a pak zase "jedni se namáhají a lopotí a jí chléb trápení, zatímco Hospodin dopřává svému milému odpočinek"
děkuji za milý a povzbudivý článek! :)
Terezko,poctivě jsem si tvůj příspěvek přečetl a zamyslel se nad tím.Modlitba k Bohu o partnera je velmi mocná.Přátelé mě k tomu vedli,já se jednou pomodlil a láska do měsíce překvapivě přišla.Byla to síla,která mé dřívější potíže převálcovala.Dala mi sílu změnit svůj život.Přišla v ten nejhorší možný okamžik pro ni a nepřežila ani půl roku.Stála mě hodně slz...
@Anežka-m: Děkuji za reakci :) Je v ní velký kus pravdy a je potřeba Bohu důkladně naslouchat :)
@makie: Já děkuji za čas věnovaný přečtení :)
@kacarovi3: Záleží, co ze slz a z bolesti dále vzešlo. Pán vede po spletitých cestách, snad lze zpětně najít povzbuzení a posilu :)
Terezko,Bůh vede po hodně spletitých cestách.Popíší ve vzkazech,budeš-li chtít.
@kacarovi3: Vím, že Bůh vede po spletitých cestách, sama po takových kráčím. Každý zažívá na své cestě různou spletitost, která může být třeba pro jiného člověka snadná. Chcete-li, klidně se můžete do vzkazů ozvat :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.