Dnes bych měla být smutná a v depresi. Možná to za chvíli přijde, až se konečně pustím do propočítávání 29 stránek příkladů do statistiky, ze které zítra píšeme průběžný test. Když ho neudělám, mám dalších n pokusů, které se ovšem budou více a více ztěžovat.

Ale já nejsem v depresi, ani když jsem ještě nezačala. Dokonce mám velkou radost. Stále silněji si uvědomuji, jak jsem vděčná Pánu Bohu, že mi dal dar radovat se z (na první pohled) úplných hovadin.
Někomu to může připadat ujeté, ale já z toho žiju. Právě dnes a v tuto chvíli jsem téměř nadšená z těchto věciček:

  • Tatínek mě vezl do Olomouce a po cestě na nás nespadl žádný strom, ačkoliv jsme jeli zřejmě v jedné z těch silnějších chvilek dnešní vichřice.
  • Dovezla jsem si brusle a nemusela jsem je tahat vlakem.
  • Nevyhoří nám byt, ani na mě už nebude žádná zásuvka nehezky oranžově prskat, protože taťka dotáhl všechny šroubky v útrobách všech zásuvek, co jich jen v bytě máme.
  • Mám půjčený skvělý diktafon na nahrávání rozhovorů do drobných výzkumných projektů v rámci školy. Je to vážně skvělé, protože můj mobil neumí nahrávat dýl jak pět minut v kuse.
  • Uvařila jsem svoji první kávu v moka konvičce a nic mi nebouchlo, ani jsem to nespálila nebo nijak nepokazila.
  • Do konvičky jsem mohla dát výbornou kávu, protože mi ji daroval jeden skvělý kněz, shodou okolností můj "šéf" :) 100% arabica přímo z Keni. (Jakože fakt koupená v Keni a dovezená přímo z tama.)
  • A skoro se mi povedlo našlehat kávovou pěnu dle receptu Přístaváckého týmáckého duchovního. Sice opravdu jen skoro, ale vůle byla a příště to už určitě půjde.
  • O víkendu jsem byla po dvou měsících doma, což znamená mimo jiné to, že zítra nebudu o hladu, ale poobědvám řízek s vlastnoručně dělaným bramborovým salátem. A to se vyplatí! (Náš rozvrh neumožňuje návštěvu menzy a jsem líná v neděli vařit na pondělí.)

(moje foto: Naša moka konvička a hrnečky s logem mojí skvělé katedry)

Dalších radostí je spoustu. Když je objevím, dokáží mi rozjásat den nebo alespoň současnou chvíli.

Aby nebyl tento příspěveček neuzavřený, dovolím si na závěr malinkaté poselstvíčko:
A tím poselstvím budiž přání, abyste každý dokázali najít ten váš způsob ke chvále Boha a k radosti ze života. Jako třeba pěkný list na zemi nebo že jste nezapomněli doma kartáček na zuby :)