Tak mě napadlo, založit si blog.

Přemýšlela jsem o tom už delší dobu, vždy, když mi do hlavy přiskočila nějaká fajn myšlenka, která i stála za nějaké zapsání, než to zapomenu.

Možná tedy (jelikož u ničeho moc nevydržím) se tu čas od času objeví nějaký článeček. Jestli to bude někdo číst nebo ne, nezáleží už na mně. Popřípadě (až ztracím chuť nebo motivaci nebo čas, nebo tu nic stejně nebude) jednoduše blog smáznu a bude klid :)

(zdroj internet)

Blog zakládám pro sebe, abych třeba zachytila někdy zmatené myšlenky a mohla je lépe pochopit, zvláště, jsou-li některé myšlenky takovým malým kopnutím od Boha.

Blog zakládám pro druhé, abych mohla někoho inspirovat, pomoci mu nebo třeba taky trochu nakopnout a motivovat, jak chcete.

 

A poslední takový můj velký sen je udělat z tohoto blogu i cestopisné místečko. Víc než ráda cestuji a mrzí mě, když se neskutečné zážitky postupně vytrácí a zanikají. A taky některá místa vyráží dech a stojí za to podělit se o ně s ostatními.

Díky mé skvělé bývalé střední škole jsem mohla 5x navštívit kouty Balkánu, kam bych se jen těžko někdy dostala. A až v posledním ročníku mi došlo, že v horách, v přírodě, v laskavých pohostinných bačích, v moři, v rochnících se čunících, ve větru, v západu slunce, v osamělém krokusu, v nabírání vody z kravského koryta, ve spoluputovnících, ve večerním ohni,... je tolik krásy a nádhery, která je pro mě osobně velkým potvrzovacím razítkem na papíru s nápisem "Bůh existuje!"

A něco takového bych ráda předala dál, obdiv a úctu k jednotlivým místům a ke kráse Božího stvoření. Třeba se mi to i povede :)

(Rumunský východ slunce, moje foto)